fbpx

Bylinkové sirupy, máte je rádi?

… bylinkové sirupy jsou prostě oblíbené. Už jsem vyzkoušela sirupy z ledajaké bylinky…, Pampeliškový, sirup, Bezinkový sirup, Lipový sirup, Mateřídouškový sirup, Smrkový sirup, Modřínový sirup, Borovicový sirup, Šalvějový sirup, Tymiánový sirup, Růžový sirup ….já sice nejraději bylinky suším, nicméně takový Jitrocelový sirup, ten mám v lednici vždycky.

Základní suroviny na přípravu sirupů

  • BYLINKY – nejlepší jsou čerstvé, využívám květ, kvetoucí nať, nebo list či mladé výhonky. Bylinky musí být čisté ( omývám jen pokud je potřeba) a většinou je pokrájím na menší části (ne výhonky jehličnanů), lze i jemně posekat mixérem…záleží na druhu.
  • CITRON – nemusí být, ale poslouží jako konzervant a jemně sirup dochutí, používám bio citron.
  • NOSIČ – tedy sladidlo. Preferuji sirupy bez cukru, s použitím přírodních sladidel. Když už cukr, tak přírodní třtinový.

Nejsem fanouškem cukru, zhoršuje mnoho zdravotních problémů. Pokud mohu, vyhnu se mu.

Alternativní přírodní sladidla

  • SLADĚNA (ječmenný slad) A RÝŽOVÝ SLAD (bezlepkový), jsou lehce stravitelné, je v nich hodně vitamínů a tělo umí lépe využít energii z nich získanou. Na přípravu sirupu je lepší slad nejprve mírně povařit, aby s bylinkou nezačal kvasit, více  v tomto článku. Nevýhodou sladu je, že nemá tak dlouhou trvanlivost jako cukr či med, sirup je potřeba rychleji spotřebovat. Čím hustší sirup udělám, tím déle mi vydrží, uchovávám v lednici.
  • PŘÍRODNÍ SIRUPY – Obilné, ovocné a jiné  – získávají se z přírodních surovin, není třeba je nijak upravovat, lze je používat na výrobu sirupů a šťáv za studena i za tepla, dobře se pracuje s datlovým a agávovým sirupem.
  • OVOCNÝ KONCENTRÁT – nejdostupnější je jablečný a hruškový, mají vysokou sladivost, v potravinářství se používají na výrobu džusů nebo slazení marmelád a džemů bez cukru, jsou svou konzistencí husté jako sirup.
  • MED – já nakupuji med jen od ověřeného včelaře. Vím, že jeho úly nejsou u polí (chemické postřiky) a také včely bývají často léčené antibiotiky a když nemám ověřený zdroj, nevím co v medu je…v supermarketu med nikdy nekupuji. S medem zacházím opatrně, při slazení, vaření i výrobě sirupů. Je to exkluzivní superpotravina, je velmi energetická a sladivá a má v sobě jistou dávku nesmrtelnosti…
  • RAPADURA, PANELA – sušená třtinová šťáva, sypká jako cukr, čistě přírodní produkt
  • na každý recept lze vzít i cukr a to zhruba ve stejném poměru (100 ml sladu , medu atd… = 100 g cukru cca), existuje mnoho dalších přírodních alternativ, jako různě zpracovaná stévie, či xylitol, kokosový cukr…

Bylinky na sirupy – kdy je sbíráme

  • podběl (květ) – kašel, chrapot, nachlazení, uvolňuje hleny, protizánětlivé účinky – jaro
  • pampeliška (květ) – únava, oslabení imunity, trávení a zažívání, játra, celkové povzbuzení organismu – jaro
  • šeřík – (květ) – povzbuzuje organismus, napomáhá trávení  -jaro
  • mladé výhonky  (nezdřevnatělé) smrk, borovice, modřín – rýma, nachlazení, virózy, chřipka – jaro
  • jitrocel (list) – kašel, zahlenění, únava, krvetvorba, rozpouští hleny a usnadňuje vykašlávání – jaro, léto
  • šalvěj (list nebo kvetoucí nať) – čistí střeva, i od hlenů, proti infekčním onemocněním, při horečce – jaro, léto
  • levandule – (kvetoucí nať) – desinfekční účinky a uklidňující účinky, trávení, dýchací orgány – léto
  • meduňka (list nebo kvetoucí nať) – nachlazení, nespavost, nervozita – jaro, léto
  • bez černý (květ – nachlazení, chřipka, horečka, prevence a posílení imunity, osvěžující a povzbuzující účinky – jaro, léto
  • lípa (květ) – nachlazení, horečka, škrábání v krku, působí protizánětlivě – léto
  • mateřídouška a tymián (kvetoucí nať) – nachlazení, oslabení, nechutenství, trávení, křeče, „špatná nálada“ – léto
  • oregano dobromysl (kvetoucí nať) – nachlazení, povzbuzuje psychiku, přispívá dobrému trávení  léto
  • růže (šípková i zahradní, okvětní lístky, jen růže nestříkané chemicky!!!) – čím je růže červenější, tím více má léčivých účinků, čistí dýchací a trávicí cesty, má uklidňující účinky – léto
  • kopřiva (nekvetoucí nať) – podporuje krvetvorbu, imunitu, při nachlazení, jako prevence, vitamíny a minerály – jaro, léto
  • máta – (list, kvetoucí nať) – ochlazuje a osvěžuje organismus, prospívá dobrému trávení – léto

Prokládaný sirup:

  • nejraději mám Mateřídouškový, ale skvěle tento recept funguje s jitrocelem, šalvějí, tymiánem, lípou, smrkovými i jinými výhonky, nebo míchaný, kde se mi na nachlazení a kašel osvědčil mix jitrocel s mateřídouškou (střídáme vrstvy).
  • čerstvě nasbírané bylinky, opláchnu vodou pokud je potřeba, nebo jen mírně navlhčím
  • bylinku, pokrájím, prostříhám, pořežu na menší části
  • ve sklenici s širokým hrdlem střídám vždy vrstvu stlačených navlhčených bylin a vrstvu cukru, Rapadury či Panely, nebo Medu
  • vrstvu bylinek, co nejvíce stlačím (cca na 2 cm) a zasypu cukrem cca 1 až dva cm (já dávám méně)
  • takto střídám až po hrdlo, uzavřu a nechám na teplém, nejlépe slunném místě, 14 dnů až 3 týdny
  • po té po té přecedím do čisté sklenice, bylinky malinko propláchnu vodou a pořádně z nich vymačkám šťávu
  • přidám šťávu z 1/2 citronu, pomáhá to konzervaci a můžeme takto ponechat
  • druhou variantou je bylinky propláchnout vodou trochu více a sirup redukovat zahříváním, nesmí se vařit. Abychom při redukci dosáhli větší hustoty, necháme párkrát vychladnout a znovu zahřejeme. Sirup tepelnou úpravou déle vydrží.

Hustý vařený sirup:

  • takto připravuji vždy Jitrocelový sirup, mám ho celou zimu v lednici a je to neúnavný pomocník na kašel, hleny a nachlazení, povzbuzení imunity, takový čistič. Tento postup je vhodný hlavně na zpracování listů a nekvetoucí natě, krom jitrocele např. šalvěj, meduňka, kopřiva, máta…
  • 1 hodně vrchovatou „dvouhrst“ čistých listů rozmixuji s 1 dcl vody, nahrubo v mixéru, jen zlehka, ne na kaši!
  • 1,5 dcl vody a cca 8 až 10 velkých lžic sladu (ječný nebo rýžový, případně datlový sirup či jiný sirup, med), přidám bylinky a za pomalého zahřívání míchám v hrnci 
  • zahřívám až do vzkypění (zpěnění a bublání) lektvaru a odstavím 
  • nechám 24 h macerovat v chladu (toto množství je zhruba na jednu 250 ml skleničku)
  • znovu zahřeji, ne až do varu, přidám šťávu z 1/4 citronu, a přecedím ještě horké přes síto a trychtýř rovnou do sklenic
  • Čistič hlenů je ready, na výrobu se hodí i datlový či jiný sirup nebo med

Bylinková šťáva:

  • nejčastěji připravuji takto Bezovou šťávu, má lahodnou chuť, hodí se zředěná vodou i na běžné pití (přiměřeně) s perlivou vodou je to osvěžující „limča“. Takto se dá zpracovat jakýkoliv květ, chutná je pampeliška nebo lipový květ
  • opět ráda používám obilný slad, ale skvělý je v tomto případě jablečný či hruškový koncentrát
  • v hrnci smíchám 1 l vody s 400 až 500 ml sladu či ovocného koncentrátu, zahřeji tak, aby se tekutiny spojily a nechám vychladnout na pokojovou teplotu.
  • 6 až 8 bezových květů (podle velikosti) nebo dvě vrchovaté „dvouhrsti“ jiných květů zaliji připravenou tekutinou
  • nechám v chladu macerovat 12 až 24 h, potom mírně zahřeji, přecedím, nechám vychladnout, přidám citronu dle chuti a naplním do láhví

Zakopaný kvašený sirup:

  • tento postup znám s Jitrocelovými listy nebo Podbělovými květy, ale šlo by tak jistě zpracovat i jiné bylinky
  • příprava je stejná jako jako u prokládaného sirupu, střídám vrstvy jitrocele a kvalitního třtinového cukru nebo medu
  • když je sklenice plná, nechám 24 h odstát, hmota slehne a doplním ještě vrstvy bylinky a cukru
  • sklenici dobře „vzduchotěsně“ uzavřu, nejlépe funguje zavařovací sklenice s gumou a páčkou, ještě řádně omotám potravinářskou folií, nebo jinak zabalím a zamezím tak přístupu čehokoliv zvenčí
  • na zahradě vykopu díru (třeba někde v záhonku, je to jednodušší), dám do jámy sklenici, přes ní nahoru kus prkna a zasypu hlínou
  • nechám 8 týdnů, pak vyhrabu, přecedím (bylinky trochu propláchnu vodou a vymačkám) a lektvar zlehka převařím
  • nechám trochu vychladnout, přidám citronovou šťávu a naplním do sklenic
  • je to zajímavý recept, bylinky pod zemí projdou se sladidlem kvašením a získají tak zase jiný potenciál…

Sirup ze sušených bylinek:

  • takto jsem připravovala sirup z lístků sušené Růže, ale stejným způsobem, můžeme jít i na jiné bylinky
  • dvě hrsti sušené bylinky přeliji 0,5 l vroucí vody a nechám 24 h macerovat
  • po té přidám 300 až 500 ml (podle toho bude sirup různě hustý a sladký) medu, agávového, či jiného sirupu
  • společně se sladidlem zahřívám, pomalu, promíchávám, aby se tekutiny spojili
  • jakmile začne bublat, odstavím, nechám trochu vychladnout, doplním citronovou šťávu a naplním do skleniček

Fantazii se meze nekladou, bylinky se dají různě kombinovat a rozhodně jsem tu nevyjmenovala všechny, které lze využít. Mně v lednici nesmí chybět jitrocelový sirup. Když potřebuji jitrocel, baví mě hlavně ta skutečnost, že je k mání od jara až do podzimu. Pokud si příhodné stanoviště (čisté vlhké místo) posekám, brzy znovu obraší a já si silné a čerstvé listy sklidím znovu, stejně to funguje s kopřivou.

Nevadí, když sirup nemáte, jeho funkci vždy velmi dobře zastoupí bylinkový „čaj“. Pokud připravujete sirup poprvé, nebo budete poprvé pracovat s novými surovinami, je fajn, připravit si menší množství, ozkoušet, zda vám tento postup a surovina bude chutnat a vyhovovat.

Vybereme si způsob přípravy a jdeme na věc. Další recept na sirup z bezinky si přečtete zde a z pampelišky zase zde.

Krásné sladké a slunečné dny

Anička

P.S. – pamatujte, že užíváte bylinky dle vlastního úsudku a nenahrazuje to lékařskou péči.

 

 

Anna Šafaříková
Jsem nadšená bylinkářka a ráda sdílím své zkušenosti, recepty a příběhy s ostatními, aby mohli pustit bylinky a další přírodní zdroje do svých životů a zlepšit zdraví sobě i svým dětem.Můj příběh si přečtěte zde.
Komentáře
  1. Misa napsal:

    Dobry den, prosim Vas mohli by ste mi poradit, kupila som si borovicovy sirup lebo sa mi zdalo ze mam nejake tlaky na hrudi. Po dva dni som si dala po 2 lyziciach z neho a na vecer som si myslela ze vykaslem pluca, neuvreritelne ma zahlienil. Myslite si ze je to normalna reakcia, sirup uz druhy den neberiem.
    Dakujem

    • Anna Šafaříková napsal:

      Popravdě těžko takto říci… Mohla to být alergická reakce na některou z látek v sirupu. Sirup Vám mohl také uvolnit hleny, které tam již byly. Když Vám sirup nedělá dobře, je moudré, že jste ho přestala užívat. Pokud se cítíte špatně, psala jste o tlaku na hrudi, určitě bych se nechala vyšetřit u lékaře, aby jsem nezanedbala nějaký vážný problém a pak bych teprve řešila, co s tím. Příčin může být hodně a tudíž i mnoho cest na řešení.

      Přeji brzké uzdravení a krásný den.
      Anna Šafaříková

Napsat komentář: Misa Zrušit odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.